Analýza rizik, posouzení

Výrobce dodávaného zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce musí zajistit posouzení rizika s cílem určit požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které platí pro dané zařízení. Toto zařízení pak musí být navrženo a konstruováno s přihlédnutím k výsledkům posouzení rizika.

Při posuzování a snižování rizika výrobce:

• určí meze posuzovaného zařízení, což zahrnuje jeho předpokládané použití a jakékoliv jeho důvodně předvídatelné nesprávné použití

určí nebezpečí, která mohou vyplývat ze posuzovaného zařízení, a s tím spojené nebezpečné situace
odhadne rizika při zohlednění závažnosti možného poranění nebo škody na zdraví a případně na životním prostředí a pravděpodobnost jejich výskytu
vyhodnotí rizika s cílem určit, zda je v souladu s cílem této směrnice nutné snížení rizika
vyloučí nebezpečí nebo sníží rizika spojená s tímto nebezpečím použitím ochranných opatření ve stanoveném pořadí

Posuzovaní rizika (risk assessment):

Celkový proces zahrnující analýzu rizika a hodnocení rizika.
ČSN EN ISO 12100: 2011

Analýza rizika (risk analysis):

Kombinace specifikace mezních hodnot stroje, identifikace nebezpečí a odhadu rizika.
ČSN EN ISO 12100: 2011

Systematické použití dostupných informací k identifikaci nebezpečí a k odhadu rizika pro jednotlivce nebo obyvatelstvo, majetek nebo životní prostředí.
Analýzou rizika se též někdy míní pravděpodobnostní analýza bezpečnosti, pravděpodobnostní analýza rizika, kvantitativní analýza bezpečnosti a kvantitativní analýza rizika.

Hodnocení rizika (risk evaluation):

Rozhodnutí, na základě analýzy rizika, zda bylo dosaženo cílů snížení rizika.
ČSN EN ISO 12100: 2011

Proces, při kterém se utváří úsudek o přijatelnosti rizika na základě analýzy rizika a při kterém se berou v úvahu faktory, jako jsou sociálně ekonomická hlediska a hlediska vlivu na životní prostředí.

Řízení, regulování rizika (risk control):

Proces rozhodování pro zvládnutí a/ nebo snížení rizika; realizace rozhodnutí, jeho prosazení a občasné opakované hodnocení s použitím výsledků posuzování rizika jako vstupních údajů.

CÍL: Vhodná projekční hlediska

• Bezpečnostní části ovládacího systému (SRP/CS) musí být navrženy a vyrobeny tak, že je plně přihlédnuto k zásadám ČSN EN ISO 12100: 2011
• musí být uvažováno veškeré předpokládané používání a předvídatelné nesprávné použití
• konstrukce SRP/CS k dosažení požadovaného snížení rizika je integrální součástí celkového postupu konstrukce stroje
• SRP/CS vykonávají bezpečnostní funkci (funkce) s úrovní vlastností (PL), kterou se dosáhne požadovaného snížení rizika
• Vlastnosti každé bezpečnostní funkce a požadovaná úroveň vlastností (PL) musí být stanoveny a dokumentovány ve specifikaci bezpečnostních požadavků

Pravidla v projektování bezpečných strojů

U nových strojů by měla být bezpečnost zakomponována již v jeho konstrukci. Při konstrukci stroje se musí sejít odborníci ze všech technických oborů, kteří se na vývoji daného stroje podílí, a ti musí posoudit jednotlivá rizika vyplývající z konstrukce, funkce a způsobu řízení, montáže a údržby a musí v konstrukci stroje provést taková opatření, aby se rizika eliminovala nebo snížila tak, aby byla akceptovatelná.

Na tyto zbytková rizika je nutné v průvodní dokumentaci ke stroji upozornit, aby si uživatel mohl zpracovat své místní bezpečnostní pokyny pro obsluhu, údržbu apod.

Vlastní identifikace významných nebezpečí (analýza rizik) u strojů se provádí dle těchto norem:
ČSN EN ISO 12100: 2011

Funkční bezpečnost dle ČSN EN ISO 13849-1:2016, která na rozdíl od předchozí ČSN EN 954-1 pracuje s pěti stupni požadované tzv. Performance Level

Přehled využívaných norem ke konstrukci strojů, platných ke dni 1. 3. 2017 zde .

Řešení funkční bezpečnosti je realizované již v prvotním návrhu řízení.

Výsledkem analýzy rizika je návrh opatření snižujících riziko, a to v následujícím prioritním pořadí:

1. snížení rizik opatřením zabudovaným v konstrukci stroje
2. snížení rizik bezpečnostní ochranou
3. snížení rizik informacemi pro používání strojního Zařízení
ad 1. Snížení rizik opatřením zabudovaným v konstrukci stroje

Zahrnuje například volbu materiálu, ze kterého má být stroj zhotoven, jeho konstrukční uspořádání, určení maziv, způsoby připojení energií (elektrické, pneumatické, hydraulické apod.), instalace pevných krytů, plotů, zábran atd.

ad 2. Snížení rizik bezpečnostní ochranou

Důraz je kladen na volbu bezpečnostních ochran, jako jsou odnímatelné kryty, aktivní optoelektronické ochranné zařízení (optické závory), spínače polohy, obvody nouzového vypnutí a nouzového zastavení apod. Tyto prvky zahrnujeme do obvodů tzv. funkční bezpečnosti stroje, a bezporuchová funkce stroje je tedy závislá na správné činnosti jeho řídicího a ovládacího systému, na které jsou bezpečnostní prvky připojeny. Zde se uplatňuje norma ČSN EN ISO 13849-1:2016 v plném rozsahu požadavků. Výsledkem aplikace ČSN EN ISO 13849-1:2016 pro dané bezpečnostní obvody stroje je ověření, že dosažená úroveň vlastností (PL) splňuje požadovanou úroveň vlastností (PLr) pro každou jednotlivou bezpečnostní funkci, tj. tím je určena bezpečnostní kategorie pro každou jednotlivou bezpečnostní funkci.

Na výsledky těchto výpočtů mají vliv HW prvky tvořící bezpečnostní obvody. Technická data použitých komponent (stykače, ovladače, hydraulické prvky, elektronické obvody apod.) je nutné získat od jednotlivých výrobců. Výpočty se pak potvrdí, že uvedené komponenty vyhovují podmínkám funkční bezpečnosti a lze je použít. Pro uživatele stroje z toho vyplývá, že během celé doby provozování není možné tyto komponenty (výrobcem určené) libovolně měnit, ale při opravách, popř. při jejich výměně, je musí dodržet, jinak může dojít ke snížení úrovně vlastností, a tím i ke snížení bezpečnosti stroje. Proto součástí průvodní dokumentace ke stroji musí být i specifikace materiálu předepsaného výrobcem.

Pak se dle normy ČSN EN ISO 13849-2:2013 provede ověřovací proces, včetně analýzy a zkoušení, pro bezpečnostní funkce a kategorie bezpečnostních částí ovládacích systémů. Protože se bezpečnostní obvody dle určené úrovně vlastností (PL) připojují na elektrické, elektronické a programovatelné elektronické řídicí systémy (bezpečnostní obvody, bezpečnostní relé a bezpečnostní PLC) související s bezpečností, musí tyto splňovat požadavky normy ČSN EN 62061:2005 v plném rozsahu. Výsledkem aplikace ČSN EN 62061:2005 pro dané bezpečnostní obvody stroje je přiřazení úrovně integrity bezpečnosti (SIL) řídicích funkcí souvisejících s bezpečností (SRCF), tj. výpočet stanoví, jaké vlastnosti musí elektrický, elektronický a programovatelný elektronický řídicí systém splňovat.

Z uvedeného vyplývá, že pokud je požadována vyšší úroveň integrity bezpečnosti, je toto možno řešit buď bezpečnostními moduly splňujícími uvedené požadavky (pro jednodušší obvody), nebo bezpečnostním PLC (např. SIEMENS Simatic řady S7-1500F (SAFETY) apod.).V případě použití bezpečnostních PLC platí, že se před instalací a uvedením do provozu ještě musí provést potvrzení platnosti systémů souvisejících s bezpečností. Tedy obecně, že se na bezpečnostním PLC, kde je program napsán pomocí certifikovaných knihoven, odzkouší vlastní bezpečnostní aplikace, a to jak vstupních, tak i výstupních obvodů napojených na toto PLC.

Ad 3. Snížení rizik informacemi pro používání strojního zařízení

    Za tyto se považují:

– bezpečnostní sdělení a piktogramy umístěné na stroji
– upozornění a pracovní postupy použité v návodu k používání a údržbě strojního zařízení
– seznam zbytkových rizik